Revizní činnost

Kontroly hydrantů a zkoušky požárních hadic

Kontroly požárních uzávěrů

Podle § 2 odst. (4) písm. e) vyhlášky č.246 Sb., o požární prevenci jsou hydranty považovány za požárně bezpečnostní zařízení pro omezení šíření požáru. Podle této vyhlášky je nutné provádět na těchto zařízeních pravidelné kontroly provozuschopnosti ve lhůtě 1x ročně nebo při pochybnosti o jeho provozuschopnosti. Průvodní dokumentace výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo posouzení požárního nebezpečí pro některé případy instalací může stanovit lhůtu kratší.

Dále je nutno provádět dle ČSN EN 671-3 Stabilní hasicí zařízení - Hadicové systémy - Část 3: Údržba hadicových navijáků s tvarově stálou hadicí a hydrantových systémů se zploštitelnou hadicí tlakovou zkoušku požárních hadic na maximální přetlak ve lhůtě 1x za 5 let.

Kontrolu, údržbu a opravu může provádět pouze oprávněná osoba, která opatří hydrant trvale čitelným štítkem a v souladu s § 7 odst. (8) vyhlášky č. 246/2001 Sb.vystaví doklad o provedené kontrole, údržbě nebo opravě.

Otvory, které jsou v konstrukcích ohraničující požární úseky (požární stěny, stropy), musí být zajištěny tak, aby bránily šíření požáru, kouře a umožňovaly bezpečnou evakuaci osob. Proto jsou do otvorů osazovány požární uzávěry, které tyto podmínky dané legislativními předpisy splňují.

Vyhláška č. 246/2001 Sb. o požární prevenci podle § 2 odst. 4) bodu c) a f) definuje požární uzávěry jako požárně bezpečnostní zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru a pro omezení jeho šíření. Pro tato zařízení je nutno provádět podle vyhlášky o prevenci pravidelné kontroly provozuschopnosti 1x ročně.

Kontroly vykonává zpravidla odborně způsobilá osoba, stanovenou výrobcem zařízení, pokud je takto vyžadováno v průvodní dokumentaci výrobce. O výsledku kontroly vystaví záznam tzv. doklad o kontrole provozuschopnosti a provede zápis do požární knihy, v případě jejího výskytu.

Nouzová osvětlení

Nouzové osvětlení je jedním z velmi významných druhů požárně bezpečnostních zařízení (PBZ) podmiňujících požární bezpečnost stavby nebo jiného zařízení. I když se ve smyslu vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. nejedná o vyhrazený druh PBZ, náleží nouzové osvětlení bezesporu k velmi významným prvkům požární bezpečnosti staveb. Nouzové osvětlení se zřizuje pro použití v případě selhání normálního umělého osvětlení a je proto napájeno z druhého nezávislého zdroje. Správně navržená, funkčně provedená a provozuschopná instalace nouzového osvětlení je základním předpokladem pro zajištění rychlého a bezpečného úniku osob v případě vzniku mimořádné události.

Denně je třeba vizuálně zkontrolovat ukazatele činnosti centrálního napájení. Abyste každé ráno nemuseli obcházet několik desítek svítidel, vymysleli výrobci funkci takzvaného autotestu (v tom případě se zařízení zkontroluje samo).

Jednou za měsíc je nutné provést takzvaný funkční test. Zjišťuje se, zda jsou světla na svých místech, jsou čistá a fungují na 100 %.

Jednou ročně se provádí takzvaný autonomní test, při kterém se zjišťuje, zda baterie zvládnou napájet svítidlo po předepsanou dobu i při výpadku elektrické energie. V rámci roční kontroly provozuschopnosti nouzového osvětlení provádí technik s oprávněním i běžnou měsíční zkoušku.

Vzhledem k tomu, že značka s vnitřním osvětlením je rozeznatelná na větší vzdálenost než značka s vnějším osvětlením o stejných rozměrech, stanovuje se maximální pozorovací vzdálenost (viz obrázek níže) podle následujícího vztahu:                    l = z x h

l - pozorovací vzdálenost
h - výška značky
z - činitel vzdálenosti (konstantně 100 pro značku s vnějším osvětlením, 200 pro značku s vnitřním osvětlením).

Pro jednoznačnou čitelnost bezpečnostní značky má být montována nejvýše 20° nad vodorovným směrem pohledu.